Chudák Suchochleb

20. ledna 2011 v 8:33 | Janinka |  Dětskýma očima
Cestou ze školy se mi za zády ozve:
"Mami, mě bolí zadek, zpomal!"
"Z čeho tě může asi tak bolet zadek?"
V duchu mu kupuju polštářek na tvrdou školní židli.
"Jeden kluk do mně strčil a já jsem zbuchnul na dlaždičky."
Spratek jeden! Chci dát sígrovi ještě šanci.
"Třeba to, Míšo, neudělal schválně?"
"Udělal, díval se na mně a strčil do mně!"
Moc tomu sice nevěřím, ale pro jistotu se zeptám:
"Ty jsi mu něco provedl?"
"Ne, jen jsem se ho zeptal, jestli jí suchej chleba a on do mně takhle drcnul."
Tak teď už to nechápu vůbec.
"Proboha, proč do tebe strká, když se ho zeptáš, jestli jí suchej chleba? A proč se ho vlastně ptáš na takovou blbost?"
"No, on se jmenuje Suchochleb...

"Míšo, ty jsi vůl."
Chudák malej natahuje, asi jsem moc drsná.
"Proč?"
"Můžeš bejt rád, že ti rovnou nedal do čumáku. Já se jmenovat Suchochlebová a ty se mě zeptat, jestli jím suchej chleba, tak ti taky jednu majznu."
"Proč?"
"Tím mě přeci urazíš. To je to samý, jako kdyby ses jmenoval Skočdopole a někdo se tě zeptal, jestli rád skáčeš do pole..."

Tímto jsem uvedla svého syna do úskalí překrásného českého jazyka. Posléze jsem se dozvěděla, že jeho otázka na spolužáka, jestli jí suchej chleba, nebyla vtipem, jak jsem se původně domnívala, nýbrž byla myšlena naprosto vážně.
Asi ho budu muset trénovat.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mami Mami | Web | 20. ledna 2011 v 9:46 | Reagovat

:-D

2 Hanka Hanka | Web | 20. ledna 2011 v 10:53 | Reagovat

:-D Hezký den! To mě pobavilo...díky.

3 Malkiel Malkiel | Web | 20. ledna 2011 v 11:59 | Reagovat

Já bych řekl, že uvažování tvého synka a jeho otázka byly u tohoto jména zcela logické a odpovídající zvídavosti dětí jeho věku. Zde spíš vidím chybu na straně rodičů toho Suchochleba, kteří by mu měli vysvětlit, že pravděpodobně celý život mu budou kladeny takové otázky.
Se jmény si někdy člověk užije i trochu legrace. Ke mně a ke kolegyni kromě mnoha jiných chodí i tři klientky se specifickými jmény a jednou se nám seřadily náhodou za sebou. Kolegyně mi povídá: "Podívej se do diáře, kdo nám přijde odpoledne". Já tam mrknu a odpovím: "Přijde nám paní Stará Chromá a Skrčená. Ale není to jedna paní, jsou to tři". A potom jsme šli oba smíchy k zemi.
Někdy se pobaví i lidé s těmito jmény. Ta paní Chromá mi povídala, jak si jednou jela nějaké k chovatelce pro kocoura, ale znaly se s internetu jen křestními jmény. Když k té paní přijela, tak se ve dveřích představila: "Já jsem Chromá" a paní chovatelka jí odpověděla: "Já jsem Hluchá". Prý se tehdy taky dost nasmály.

4 Baffka  Mc Tees Baffka Mc Tees | Web | 20. ledna 2011 v 12:52 | Reagovat

Deti sú niekedy naozaj podarené. :D
No tak je zvedaví to je toho. Podla mna to bola chyba druhého chlapca a jeho rodičou mali by mu vysvetliť niečo z taktného správania. A otázka tvojho synka bola v poriadku ved dnes sú deti zvedavé tak nech sa pýtajú...

5 signoraa signoraa | E-mail | Web | 20. ledna 2011 v 21:15 | Reagovat

Tak takhle krásné situace přináší život, to by nemohl nikdo vymyslet :-)
Chudák Suchochleb si ještě se svým jménem užije, stejně jako mnozí další s neobvyklým jménem.
Mám kamarádku, která má celkem normální jméno - Bohatá. U nás na konečné je takový malý obchod (Šmíry, biče a jiné lahůdky), kde ona nakoupila a když mělo dojít k placení, došlo jí, že nemá sebou peněženku. S omluvným výrazem požádala, aby jí dali nákup stranou, že dojde domů pro peníze. Pan vedoucí řekl - "Ale paní, vždyt' sem chodíte pořád, dáte mi to zítra. Jen si napíšu, jak se jmenujete." "Bohatá". Smáli se tehdy všichni, co v obchodě byli.

6 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 20. ledna 2011 v 21:21 | Reagovat

Jako dítě jsem spolu se spolužákem "zakalil" panu Kalistovi schránku na dopisy bahnem ...

7 Janinka Janinka | Web | 21. ledna 2011 v 13:51 | Reagovat

[3]: Jeho uvažování logické je, akorát se někdy ubírá špatným směrem, než je zdrávo... :-D

8 Baffka  Mc Tees Baffka Mc Tees | Web | 21. ledna 2011 v 14:17 | Reagovat

no z makrom sa niekedy kvety fitia tažko xD ale potkani sú na tom dobre...

9 Fredy Kruger Fredy Kruger | 21. ledna 2011 v 19:04 | Reagovat

Osloven  Roberth Pullpytel ....
( ptal se ho Josef Fuck , učitel )
" Pane, kdo vás tak zmrzačil " ?
... uprchnout potom nestačil !
Podrážděn  Roberth  Pullpytel !

10 Janinka Janinka | Web | 22. ledna 2011 v 14:54 | Reagovat

[9]: Ani se Roberthovi nedivím... :D

11 agrrr agrrr | Web | 23. ledna 2011 v 11:19 | Reagovat

No, mě ta otázka přijde logická. Jak asi první příjmení vznikala? Podle přezdívek co si lidé dávali ať už na základě zaměstnání, charakteristického znaku nebo podle povahy.
"Viděls Pepu?" "Kterýho, ve vesnici jich je 5?" "Toho pajdavýho..." A od té doby je to Pepa Pajdavý.
Jen chtěl zjistit proč se mladej Suchochleb jmenuje právě Suchochleb. ;-)  :-D

12 Janinka Janinka | Web | 23. ledna 2011 v 14:36 | Reagovat

[11]: Já vím, na základě vašich komentářů zjišťuji, že jsem jediná, kdo ho měl v té chvíli za vola. Tak tímto se mu omlouvám a kaju se... :-)

13 edithhola edithhola | E-mail | Web | 23. ledna 2011 v 22:58 | Reagovat

:-D

14 agrrr agrrr | Web | 23. ledna 2011 v 23:15 | Reagovat

[12]: aj, promiň to nebylo myšleno špatně, spíš jako zamyšlení, že ty děti jdou většinou k jádru věci...

15 Janinka Janinka | Web | 24. ledna 2011 v 7:30 | Reagovat

[14]: To je naprosto v pořádku, já to přesně takhle beru... :D

16 adaluter adaluter | Web | 24. ledna 2011 v 12:24 | Reagovat

Nebýt dětí, tak už se snad ani nezasměju, skvělé, že Míšovi děkuji. :-D

17 Janinka Janinka | Web | 24. ledna 2011 v 13:29 | Reagovat

[16]: Vyřídím :-)

18 Nartaya Nartaya | E-mail | Web | 15. února 2016 v 8:34 | Reagovat

Géniové v reálném životě nebývají moc obratní. Oni se neumí vžít do kůže obyčejných smrtelníků. Míša to nemyslel zle, jen mu to vyplynulo. Kdysi jsem pracovala s panem Šourkem. Měla jsem s tím dlouho problém, abych to jméno vyslovila, aniž by mi zacukaly koutky nebo aspoň zajiskřily oči. Pan Šourek, jak už jméno napovídá, byl ve skutečnosti pěknej čurák. Ale to je jiná věc.

Můj brácha (Jájínek, Bublinka už jako bratr skončil :)) pracoval s klukem a ten se jmenoval Tomáš Žalud. Normální jméno, dalo by se říct, ale nesměl to říct Jájínek a přede mnou. Chechtali jsme se do bolení břich. Někdy ta jména jsou jako za trest, ale mají svůj důvod.

19 Janinka Janinka | E-mail | Web | 15. února 2016 v 14:10 | Reagovat

[18]: Byl to právě chudák Suchochleb, co mě inspiroval k sepsání článku o pár dní později, týkal se nejlepších českých příjmeních - fakt se tomu směju dodnes :-D - http://moje-mozkovna.blog.cz/1101/vesely-zajic-vyskocil-tvrdy-bobek-vytlacil

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama