Duben 2011

Mozaika - tác

30. dubna 2011 v 22:43 | Janinka |  Tvoření - ostatní
Zamilovala jsem se do ní na první pohled i dotek. Byla tak nádherně křehká i drsná zároveň, uchvacující barevné odlesky, které se od ní laškovně odrážely, byly potěchou pro mé oči i duši. Jediné, co jsem jí nemohla odpustit, byla její nechutná dokonalost.
A tak jsem vzala štípačky a ze všech centimetrových čtverečků té překrásné mozaiky jsem během chvíle nadělala tisíce střípků. Proč jen, pro Boha, proč jsem to dělala? Inu, dokonalost a pravidelnost je přeci tak nudná. Ovšem uznávám, chtělo by to občas dříve, než cit, použít jako první mozek. Nějak mě nenapadlo, že mi pak práce bude trvat pětkrát déle...
Náš vztah byl zpočátku hodně komplikovaný, nevím, jestli se na mně zlobila za ten Fernet a hořkou čokoládu, kterými jsem jí během výroby nechtěně nakrmila, nebo za ten štípačkový masakr. V každém případě se mi celkem zákeřně pomstila a v nestřežené chvíli se mi propašovala pod kůži. Tak nenápadně, že to ani nezabolelo. O to větší tak bylo mé překvapení, když se na vyráběném podnosu začaly objevovat kapky krve a když se moje krásné světle modré džíny z Číny začaly podobat kalhotám řezníka Špejlíka.
Ale i přes ty počáteční překážky, nadávky a vztekání, jsme k sobě přeci jen cestu nalezly. Tajně doufám, že naše spolupráce ještě zdaleka neskončila...

Fernet se skrývá vlevo nahoře, hořká čokoláda vpravo dole a krev? No, tak ta je tam všudypřítomná...


Jarní tvoření s dětmi - Pozdrav všem čarodějnicím :)

29. dubna 2011 v 14:09 | Janinka |  Tvoření - s dětmi
Milé ženy,

náš svátek je nebezpečně blízko. Takže vám i sobě přeji, ať se nám to před okolím podaří ještě nějakou chvíli ututlat a ať z toho vyvázneme zítra bez úhony.
Však to znáte - čím starší a vyschlejší, tím líp to hoří...


Dort - Mickey Mouse

26. dubna 2011 v 21:39 | Janinka |  Patlám dortíky
A je tu další várka dortíků... :)

Dort - Ježek a další

23. dubna 2011 v 18:59 | Janinka |  Patlám dortíky
Zjistila jsem, že trestuhodně zanedbávám rubriku "Patlavá". Hodila jsem tedy háček do svého fotoarchivu a vylovila pro vás pár úlovků.
Dle libosti se koukejte, slintejte a třeba se i inspirujte .

Ježek

Míšane netoč!!!

20. dubna 2011 v 16:14 | Janinka |  Dětskýma očima
Můj prvňák se od školních vrat táhne jako smrad z veřejných záchodků a jeho oteklá tvář svítící červeně jako semafor mi už z dálky signalizuje, že je něco v nepořádku...

"Míšo, co se ti stalo?"
"Nic se mi nestalo."
Koukám na jeho tvářičku a ptám se znova:
"Děje se něco?"
"Ne, nic se neděje."
"Někdo ti něco udělal?"
"Ne, nikdo mi nic neudělal."

Super. Už je to zase tady a scénář je opět ten samý. Ještě chvíli se takhle budeme dohadovat a bude ze mně papiňák. Rázně posunu debatu kupředu:
"Míšane netoč!!! Vážně si myslíš, že jsem úplně slepá nebo blbá?"
"Ne, nejsi blbá." (Takže slepá asi jo... )
Začne natahovat a nakonec se dozvím, že mu v šatně dala jen tak pro zábavu pěstí spolužačka Natálie.

Velikonoční tvoření s dětmi - Variace

16. dubna 2011 v 8:06 | Janinka |  Tvoření - s dětmi
To byla pořád samá hnědá světlá, béžová, hnědá tmavá, dřevěná, přírodní. A já jsem řekla "Dost!" a letošní Velikonoce jsem se barevně i technicky odvázala. Ale to neznamená, že bych na mé barevné oblíbenkyně v úvodu navždy zanevřela, jen máme tak trochu ponorku a dáváme si pauzu...
A co že jsem tento rok splácala za velikonoční výzdobu? Falešnou mozaiku, korálky, decoupage (ne, to není zaklínadlo) a trochu toho tvoření. Takže se dle libosti kochejte, inspirujte, nadávejte, tiše záviďte, kritizujte. Nebo třeba volejte Bohnice na jednoho cvoka, co obalil vejce v korálcích...

Decoupage

Kousky ubrousků jsem nalepila obyčejným lepidlem na bílá polystyrenová vejce, přelakováno.


Šarlota Šklíbová

15. dubna 2011 v 20:47 | Janinka |  Povídky na písmenko...
Škole šéfuje šedovlasá šilhavá šedesátiletá škarohlídka Šarlota Šklíbová. Šarlota školní škvrňata štve, šikanuje, šmíruje, škodí, šíří špatnosti.
Špuntové šibalsky šeptají: "Šerifce šplouchá, šššš ššššš." Šerifce špínu špicluje Šarloty šišlavý švýcarský šofér Škodovky.
"Šup šup šup, šikovný šmíráku!" šveholí Šarlota. Šmírák šmajdavě šourá Šarlotě šeptat školní špatnosti...

Pozdravuj v Pekle!

13. dubna 2011 v 19:45 | Janinka |  Střevo básnické

Pozdravuj v Pekle!


Zpočátku jsem se vztekala,
zoufala si a plakala
proklínala, na blog psala
ptala se a litovala.
Jako dlaždič nadávala.

A pak?

Lucifer v kozačkách, aneb jak díky čůrací pauze půjdeme všichni do Nebe...

7. dubna 2011 v 22:36 | Janinka |  Střevo básnické

Lucifer v kozačkách
aneb jak díky čůrací pauze půjdeme všichni do Nebe...


To si takhle Lucifer
pro kořist jel na sever.
Prý nějaká královna,
co tvrdí, že je rovna
samotnému Satanu.
"Cha chá, však tě dostanu!"
chechtá se ten pekelník.
"Stačí mi na tebe mžik!"

Když se s pytlem na zádech
vracel vrchní čertů všech
zpátky domů do Pekla,
tak ta ženská utekla!
Čert čůrací pauzu měl
a na svůj lup zapomněl.
Královnička fikaná
ztrapnila tak Satana.

Tvoření s dětmi - Bambulínci podruhé

6. dubna 2011 v 10:39 | Janinka |  Tvoření - s dětmi
Další várka bambulínků, tentokrát zvířátka doplněná o informace z tvoření...
Na výrobu jsem potřebovala bambulky, plyšové drátky, tavnou pistoli a náplň do ní, nůžky, pěnovou gumu, černý fix, plastová očička a zápalky na opalování konečků plyšových drátků, aby tak nepelichaly.
Při výrobě jsem také použila jedno trdlo makový, co mi shodilo a pomíchalo pečlivě roztříděné a připravené dílky k jednotlivým zvířátkům. Ale to používat nemusíte, jde to i bez něj .

Na tvoření jsem se přestěhovala na prvňákův stůl, který jsem mu k této příležitosti zabrala a kde se mi moc líbilo. Při vyrábění jsem si párkrát spálila prsty horkým lepidlem a připekla psací desku, kterou měl na stole. No můžu já za to, že zápalky (mimochodem kvalita z "Káčka") se při škrtnutí v půlce zlomí a ta zapálená půlka odletí zrovna tam??? Pak jsem pro jistotu používala zapalovač.

Bordel

A tady už je výsledek. Jen dodám, že pěnová guma prostě ustřihnout bez hrbolků a zubů nejde a můžete se třeba stavět na hlavu (jako já), stejně tam budou.

Kravička

Tvoření s dětmi - Bambulínci poprvé

4. dubna 2011 v 8:54 | Janinka |  Tvoření - s dětmi
Už dlouho jsem měla v plánu zužitkovat obsah boxu, který jsem původně pořídila svým synovcům. Jenže jsem zjistila, že moje tvořivé já je mrcha a že se do něj zamilovalo a že ho nedá. Takže kluci dostanou LEGO a krabice plná plyšových drátků, bambulek a doplňků na výrobu různých potvůrek, je jen moje .

Po prvnotním nadšení po otevření boxu jsem ale nakonec usoudila, že fialové, modré a oranžové bambulky jsou na výrobu zamýšlených domácích zvířátek poněkud extravagantní, takže jsem bambule motala ve volných chvílích sama z vlny, která mi zbyla ještě z doby, kdy jsem se chtěla naučit plést, leč moje milá babi nade mnou zlomila hůl s tím, že na leváka prostě nemá nervy. Fuj, to byla ale věta.
Bambulek bylo hodně, protože vlny bylo hodně a ty méně povedené a ty, co zbyly po zvířátkách (až je vyblejsknu, taky se jich dočkáte), jsem použila na příšerky Bambulínky. Prvňáčkovi se bambulky moc líbily, pořád se s nimi mazlil (dokonce s nimi i usnul) a tak s nadšením pomáhal a připevňoval ruce.

Nejdříve vzniklo cosi, co jsme pojmenovali Bambulínek...
Asi je to počítačový závislák...