Týden 12. - lékárenský

26. března 2012 v 14:16 | Janinka |  Dóbro dóšli
Tento týden bude, jak se poslední dobou stává pravidlem, více obrázkový, než kecavý. A lékárenský proto, že se mi v týdnu hned dvakrát staly události související právě s lékárnou...

Ta první je spíše k pobavení. I když, jak se to vezme.

Pan lékárník, ke kterému si pravidelně každý měsíc, někdy i dvakrát, chodím pro léky, mi povídá:
"Vy máte ty migrény dost často, že jo?"
"Hmmm..."
"To vás docela lituju, mně stačí ta, co mám vždycky po vopici, Ježíši, to je pokaždý tak děsný... To máte ale docela drahej koníček!"
"No jo, ale zase to pomáhá, tak si člověk rád zaplatí. A taky existuje ten limit..."


Naštěstí. Na moje léky, které podle papalášů nejsou vůbec důležité, totiž pojišťovna přispívá asi desetikorunou. Já si doplatím za krabičku, ve které jsou dvě tabletky, 260 kaček. Ročně mě tak tahle sranda vyjde na asi jedenáct tisíc... Zaplať Pán Bůh za ochranný limit.

Druhá událost není veselá ani trochu. Přišlo mi mailem...

Tohle jsme si vyzvonili ??????
Léky, nebo jídlo?

Toto je článek, který jsem dal do diskuze o zdražení léků..... Okamžitě byl vymazán!!! Proč asi? Prosím pošlete to všem známým. Nejsem z těch, kdo by psal anebo se zúčastňoval diskuzí, ale to, co jsem dneska zažil v lékárně, mě natolik vzalo, že jsem se rozhodl o tom napsat.
Stála přede mnou starší paní v důchodovém věku a když na ní přišla řada, tak předložila recepis a paní lékárnice jí vydala léky a požádala o doplacení částky 1980,-Kč. Paní zůstala celá zkoprnělá a nemohla ze sebe vypravit ani slovo. Pak se rozbrečela, podívala se do peněženky a řekla, že tolik nemá. Otočila se a pomalu odcházela k východu. Paní lékárnice na ní volala, ať si vezme ten recepis a že ty léky ale opravdu potřebuje.
Paní se otočila a plačíc řekla: ,,K čemu mi budou léky, když nebudu mít na jídlo?" a pomalu odešla. Všichni přítomní nemohli ze sebe vydat jediné slovo a bylo vidět, že je to hluboce zasáhlo. Stydím se za naši vládu a vůbec nejsem hrdý, že jsem Čech. Co je to za vládu, že dopustí, aby lidé, kteří celý život poctivě dřeli a platili si na důchod, ve stáři dřeli bídu a museli se rozhodovat, zda si mohou koupit léky anebo jídlo. Kde to jsme!!!!!!!!
Připadá mi, že toto už je řízená genocida seniorů. Opravdu hnus.

P.S. : Kdyby měla jinou barvu kůže a celý život nepracovala, tak by ty léky měla zadarmo..............

Jaroslav Prešovský Most.

Je mi z toho smutno. Být v té lékárně, tak té paní na ty léky asi přispěju...


Počátek týdne, venku sluníčko, tráva zelená a přehrada nádherně zamrzlá...





I u nás už začíná jaro...


Tohle se Matýskovi povedlo namalovat i přes to, že ho hlídal Míša. Hmm, no čemu se vlastně divím?
Dílko má dobře přes metr...


Ovšem jedno se mu musí nechat, koukněte na ten úžasný portrét... Smějící se


A tento týden jsem se zamilovala. Ne do té paní, to by bylo trochu, ehm, no... divný. Moje srdce si získalo to, na čem ta paní drandí - koloběžka. A protože jsme nadšení v rodině všichni, exemplář jsme si pořídili hned dvakrát plus jednu malou kolobrndu, kde se dají kolečka vyměnit za minilyže. A to je u nás na horách tůůůze praktická záležitost Usmívající se.

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 signoraa signoraa | Web | 26. března 2012 v 14:59 | Reagovat

Jani, ty fotky jsou nádherné a pohodové, i když je přehrada ještě zamrzlá, je vidět, že i k vám na hory přichází jaro. První příběh z lékárny je celkem veselý, ale z druhého cítím hořkost. Bohužel je to pravdivé a o mnohém to svědčí. Vzpoměla jsem si na starší film, nevím už jak se jmenoval. Tam byla také stará paní, která za poslední peníze koupila jídlo pro své tři kočky, aby se naposledy nažraly a pak ucpala okna a pustila si plyn. Vůbec nevím, proč jsem si na ten film vzpoměla, ale ta druhá příhoda z lékárny mě parádně rozhodila.

2 jezinka jezinka | Web | 26. března 2012 v 16:35 | Reagovat

Krásný článek- ale hned jsem se namíchla.Bohužel.Taky bych okamžitě vytáhla peníze- to nejde- jen tak přejít.
Ale- přesně jako singoraa- nakopala bych našim vůdcům zadek. :-(

3 Elisis Elisis | Web | 26. března 2012 v 17:44 | Reagovat

To s tou paní mě hodně zasáhlo. Tolik peněz za pár léků? To je jako za jejich doživotní přísun? Kde to jsme? Všechny bych je poslala do té lékárny, ať se na takovou situaci podívají. Jenže co, oni by se přece s jejich platem na tom místě nikdy neocitli. Ani by je to nejspíš netrápilo. Kdyby totiž ano, už dávno se tady žije jinak... Páni, to mě namíchlo!

Fotečky jsou fajn, stejně jako portrét Matýska. Takové portréty jsem občas jako malá dělávala také, ale už si nepamatuju, jak to pak dopadlo.. :)
Ta koloběžková příhoda mi připomněla mé nové brusle. Moje nová závislost. Mám je od včera a už jsem jezdila celý den i  dneska po škole. Kdyby nebolely nohy, nejspíš bych se tam ještě někde brouzdala.

4 Petra Petra | Web | 26. března 2012 v 19:52 | Reagovat

Janinko, příběh z lékárny je drsný, v dnešní době bohužel bohužel moc ze života:-(. A to se pořád "slibuje", že bude ještě hůř:-(. Matýskovi se portrét moc povedl, napadlo mě, že se podobá Homeru Simpsonovi:-D. A koloběžka je fajn, taky doma jednu máme:-)

5 Vendy Vendy | Web | 26. března 2012 v 20:41 | Reagovat

Doma ti roste nový Picasso! :-D
Příběh z lékárny je opravdu drsný a je to hnus, velebnosti. A i kdybys té paní přispěla na léky - co bude příště? Léky zřejmě bude potřebovat opakovaně.
Nebo spíš je nebude potřebovat vůbec. Za nějakou krátkou dobu, pokud brát léky nebude, vše bude vyřešeno a Kalousek si může zamnout ruce, že má o jednoho důchodce míň.
Já vím, tohle bylo cynické.
Ale nejsem cynik, té paní je mi taky moc líto a sama počítám s tím, že až mi bude zle, budu mít jen dvě volby - buď se uzdravím sama nebo nepřežiju, protože si nemůžu dovolit ani operace, ani pobyt v nemocnici.
Ale můžu si dovolit (nebo spíš musím) platit měsíčně pojištění kolem osmnácti set. Povinné... :-!

6 apok@lyPSÍK apok@lyPSÍK | Web | 26. března 2012 v 22:09 | Reagovat

Nešlo z tohoto sladkokysela udělat dva články? Tohle nejde ani komentovat - lítost, rozhořčení, skepse, černý humor, vše se střídavě rozlévá k jednotlivým tématům, aby to nevyznělo morbidně, jen dodám - TO JE TEDY PRDEL! Jak v té lékárně, tak na koloběžce. Jen to konečníkové slovo má pokaždé jiný význam... 8-)

7 Janinka Janinka | Web | 27. března 2012 v 8:31 | Reagovat

[1]: Příběh s paní a kočičkami je hodně syrový, ale vůbec se nedivím, kdyby to byla realita. Staří lidé, pokud jsou osamocení, to mají v dnešní době hodně těžké, třeba moje babička, nemít sod města příspěvek na bydlení, zbydou jí na jídlo a léky měsíčně dva tisíce... A to se o tom, že na dávky má nárok, dozvěděla od své snachy, která dělá v sociální sféře. Jinak by neměla nic, protože takovéhle informace se raději masivně moc nešíří... :-?

[2]: Máš pravdu, je to šílený a já jsem opravdu naštvaná a smutná, jak to u nás v té naší zemičce vypadá... :-x

[3]: Kdepak, některé léky jsou dneska fakt drahé, staří lidé se prostě jen nedokážou bránit a říct svému lékaři, ať jim předepíší léky s podobným účinkem, ale s minimálním doplatkem.
Já kromě kolobrndy taky bruslím, ale jen s kočárkem, je to taková moje jistota, že si nenamelu :-D.

[4]: Bohužel, dneska to tak opravdu funguje... :-(
Kolobrnda je fajn, dokonce přemýšlím, že až skončím mateřskou, tak na ní budu jezdit do práce... :D

[5]: Jo, přesně tak jsemm Matějovi řekla, když jsem to uviděla - Picasso :-D.
Jak jsem psala, ještě, že existuje ochranný limit. Jenže k čemu té paní je, když se peníze za překročení limitu vrací až v dalším čtvrtletí, že paní nebude mít za co jíst, to páni nějak nedomysleli...:-?
Zajímalo by mě, jestli se do ochranného limitu počítá i pobyt v nemocnici?

[6]: Tak nad tím jsem opravdu dlouho přemýšlela, ale nakonec jsem se rozhodla pro jeden článek, byť sladkokyselý.
PRDEL to tedy opravdu je 8-).

8 Iva Iva | 27. března 2012 v 9:08 | Reagovat

[7]: Je to síla, moje maminka má také příspěvek na bydlení, který činí kolem dvou a půl tisíce.Z této částky si platí jídlo, léky a ostatní běžné věci, celý důchod jí prakticky zůstane na poště. To ještě musí každých čtvrt roku o něj žádat, vystát si frontu na sociálce a vypnit spoustu papírů. Ten příběh paní v lékárně mě opravdu nadzvedl. Můj komentář je jen kyselý, ale nemůžu si pomoct, je dobře, že ti doma roste Picasso, alespoň uživí maminku s tatínkem, až budou staří! :-D

9 Yominis Yominis | Web | 27. března 2012 v 9:40 | Reagovat

Krásný portrét.
Z Matýska ještě jednou něco bude! :-D

10 Knedla Knedla | Web | 27. března 2012 v 9:54 | Reagovat

Ajta krajta, migrény já nikdy neměla, na můj nízký tlak stačí díkybohu kafe. Ta paní v lékárně- to je vina doktorů, nestarají se, aby lidi dostali levnější léky stejné verze, moje máma je lehký diabetik, ještě nedávno doplácela tak 600 na kabelu léků do zásoby na čtvrt roku, teď ji doktorka změnila druh a neplatí nic... tak to vidíš. Myslím, že dokonce na netu je někde seznam hrazených léků a řekla bych, že od každého je tam nějaký.
Animáček obvykle děti od šesti do deseti let sledují naštěstí dobrovolně, ale nevyplatí se být u toho, režim mé sestřičky sestává: 2min koukat, 2min poslouchat, 5min kecat za panenku co jí má v ruce a 5min rajtovat okolo (buď skáče po kanapi nebo tančí, každopádně u toho tolik kecá a zpívá,že nevím, jak vůbec ví, na co se dívá, a tak je to celý den, do migrén z toho vážně nemám daleko :-D )

11 adaluter adaluter | Web | 27. března 2012 v 20:03 | Reagovat

Řekla bych, že léky jsou jeden z největších byznysů a byznys nezná soucit.
To že někteří doktoři, hlavně starým lidem, automaticky nepředepisují léky bez doplatků, nebo se jich aspoň nezeptají, jestli to pro ně nebude problém, je podle mě důkazem buď toho, že se jim to "nevyplatí", nebo naprosté absence sociálního cítění.
Pravda je, že výše doplatků se často mění a v množství léků na trhu je situace leckdy nepřehledná, ale třeba moje oční , znajíc moji situaci, byla vždycky ochotná, sama od sebe, i pět minut hledat lék, který by zároveň vyhovoval svým účinkem a zárověň byl s minimálním doplatkem.
Na to asi spousta doktorů nemá náladu nebo čas, bohužel. :-(

Dílko tvého drahouška neocením, neboť se mi nezobrazuje :-(, vidím jen sněženky a kolobrndu, kterou jsem v dětství milovala víc než celé kolo. :-D

12 Janinka Janinka | Web | 28. března 2012 v 8:01 | Reagovat

[8]: To tedy je. Naštěstí za mojí babi tohle všechno vyřizuje právě teta, jinak by to asi nezvládla... :-(

13 Janinka Janinka | Web | 28. března 2012 v 8:06 | Reagovat

[9]: Děkujeme :-D!

[10]: Přesně tak, moje sestra nedávno každý měsíc dávala skoro sedmnáct stovek za tři léky pro synka astmatika. Jenže byla bez práce a bez nároku na jakoukoliv pomoc, tak šla za doktorkou, jestli by to šlo změnit. A jak do dopadlo? Doplácí 30 korun...
Díky za tip s animáčkem, to by mi vůbec nevadilo, nějaké to křepčení okolo, mají televizi v pokojíčku, tak bych je šoupla tam :-D.

[11]: Jo, je to katastrofa, viz odpověď výše. Budu se muset poptat i svojí neuroložky, jak se to vlastně má s doplatky na moje léky, ale mám pocit, že blbě.
Dílko drahouška i ostatní by už mělo fungovat, asi nějaký kybernetický skřítek :-D.

14 Amelie Amelie | Web | 30. března 2012 v 20:51 | Reagovat

Krásné fotky, úžasná malůvka a lékárnické historky mi něco připomínají... ta druhá mi asi přišla mailem.

15 Janinka Janinka | Web | 31. března 2012 v 12:14 | Reagovat

[14]: Děkuji :-)!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama