Mazlící a pusinkovací pauza nutná!

25. září 2012 v 16:16 | Janinka |  Myšlenkovo-pochodová
Vždy se mi ježí chlupy na zádech, když slýchávám rozhořčené hlasy, které odsuzují matky, jež se rozhodly odložit své dítě do babyboxu, nebo se ho jakkoliv vzdaly s jasnou vidinou, že ho už nejspíše nikdy neuvidí. Sama jsem se takto nikdy nechovala, protože mi to má mysl nedovolila. Není mým stylem odsoudit někoho bez toho, aniž bych měla nejmenší tušení, v jaké životní situaci se dotyčný nachází. Po přečtení celé knihy "Cesta k mým matkám" vím, že mé vnitřní cítění bylo správné, ačkoliv jsem byla nově zděšená zjištěním, do jaké míry za situaci okolo odkládaných miminek a jejich maminek může stát chaotický a místy dosti nefunkční systém...


Ačkoliv jsem již dříve četla úryvky na blogu Edith, autorky, kniha mne naprosto pohltila. Začetla jsem se a ona mě nechtěla pustit! Čůrací a žaludek naplňující pauzy si moje tělo doslova vyřvalo a pauzy mazlící si zase vykňoural můj druhorozený. A že v té chvíli by taková mazlící a pusinkovací pauza bodla každému, vám může potvrdit leckterý čtenář této knihy. Té je totiž slůvko "mazlení" na hony vzdálené, pokud ho tedy nepoužijete ve větě "Život se s ní moc nemazlil", neboť kniha se, kromě autorčina hledání biologické matky, zabývá také týráním dětí v náhradních rodinách.

Pokud se budete při čtení cítit jako já, nejspíše budete...

...knihou vtaženi a budete se od ní odtrhávat jen velmi ztěžka

...rozhořčeni nad systémem ochrany dětí v náhradních rodinách, který zřejmě nefunguje v dostatečné míře ve prospěch dětí tak, jak by bylo záhodno

...žasnout nad lidskou surovostí a kachním žaludkem některých lidí

...přemýšlet, přemýšlet, přemýšlet

...zacelovat rány, o kterých jste si mysleli, že jsou dávno zhojené

...mít chvílemi, skrz to protivné slané v očích, zamlžený zrak

A taky, ani několik dní po přečtení, nebudete moci vyhnat příběh z hlavy. Knihu vřele doporučuji všem, a kdyby si ji náhodou přečetli věční remcalové řešící blbosti či dospívající dítka, pro která neexistuje větší zlo, než jejich rodiče, jedině dobře Usmívající se.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ohnice ohnice | Web | 25. září 2012 v 16:58 | Reagovat

Ahoj Janinko,  náhodou jsem se dostala na Tvůj blog .Hned na začátku mne zaujal článek pradědečkův rozkrok tak jsem si řekla to může být zajímavé, a začala listovat,pradědeček byl fešák má na fotce pěkný postoj, a s ním i rozkrok.Ale listovala jsem dál, a byla překvapená kolik krásných a zajimavých věcí jsem u Tebe našla.A proto jsem nebyla u Tebe naposledy. Zdraví Tě Luďka :-D

2 Lucerna Lucerna | Web | 25. září 2012 v 17:08 | Reagovat

Aj ja mam Tu knihu. Este stale som vo faze "premyslania", aj ked to uz je par dni co som precitala poslednu vetu.
Asi si ju musim pozriet este raz, aby som dokazala na nu napisat recenziu :)). Je silna.

3 Cielin Cielin | E-mail | Web | 25. září 2012 v 17:17 | Reagovat

Inu, tuhle knihu bych ráda věnovala mamce k vánocům ;-) :-)

4 Dragilia Dragilia | Web | 25. září 2012 v 17:37 | Reagovat

Cesta k mým matkám je skutečně velmi silná kniha. A vyhnat z hlavy zcela nejde ani po několika týdnech :-)

5 Elisis Elisis | Web | 25. září 2012 v 20:21 | Reagovat

Určitě by to bylo zajímavé čtení i pro mě, snad se s knížku někdy setkám :-) A líbí se mi Tvůj článek k zamyšlení, stejně jako dodatek o mazlící pauze, roztomilé :-)

6 Janinka Janinka | Web | 25. září 2012 v 20:50 | Reagovat

[1]: Děkuji, vážím si takových milých komentářů :-). Jen doufám, že nebudeš zděšena tou spoustou očí, které tu z každého druhého obrázku vykukují :-D.

[2]: Mně to trvalo týden, než jsem něco mohla napsat...

[3]: Aby si to maminka špatně nevyložila ;-).

[4]: Taky mám pocit, že to budu mít v hlavě hodně dlouho :-).

[5]: Ó děkuji, je třeba vyvážit smutné něčím veselejším :-).

7 Edith Holá Edith Holá | Web | 25. září 2012 v 22:14 | Reagovat

Přeji mazlící nejen pauzy ale soustavný dopink. Kdykoliv a kdekoliv pro děti, tebe i manžela. A děkuji za takové výstižné, jasně formulované a přesto empatické věty ke knize. Vždy jsem překvapena, když další člověk napíše, že to nemůže vyhnat i několik dní z hlavy. Pak se nedivím, že jsem to nemohla vyhnat z hlavy i těla tolik desítek let...

8 Livien Livien | Web | 25. září 2012 v 23:32 | Reagovat

Už si tu knihu musím opravdu obstarat. Jsem zvědavá, jak zapůsobí na mě.

9 Janinka Janinka | Web | 26. září 2012 v 13:20 | Reagovat

[7]: Děkujeme, provádíme :-)!

[8]: To by mne také zajímalo, protože mi příjde, že ačkoliv jsi velmi mladá, máš názory rozumnější, než někteří padesátníci :-).

10 Le fille Ash Le fille Ash | E-mail | Web | 26. září 2012 v 19:08 | Reagovat

Hmm.. děkuji za tip. Připisuji na seznam.. když o ní takto pěkně mluvíš, zkrátka mi to nedá ;)

11 Robka Robka | E-mail | Web | 26. září 2012 v 19:13 | Reagovat

Kniha je skutečně velmi silná - nutí k přemýšlení. A není to přemýšlení zrovna radostné, takže se tvé mazlící pauze vůbec nedivím. Tuto knihu jen tak brzy z hlavy nepustím.

12 Janinka Janinka | Web | 26. září 2012 v 20:47 | Reagovat

[10]: Já bych neřekla, že o ní mluvím pěkně, to snad ani v tomhle případě moc nejde, ale za přečtení určitě stojí ;-).

[11]: Přesně tak. A když už si myslím, že mám napřemýšleno, během dne příjde okamžik, který si automaticky spojím s knihou a jedu nanovo.

13 Vendy Vendy | E-mail | Web | 26. září 2012 v 21:48 | Reagovat

Teď čtu knížku od Terezy Boučkové, ona má zase adoptované dva kluky romské a vím, že s tím měla děsné problémy, ale o tom jsem nechtěla psát - v jedné ze svých minipovídek (nebo spíš fejetonů) zmiňuje, jak šílené je, když se nedostanou k náhradním rodičům děti v miminkovském věku a když se takhle prošvihne fáze, ve které děti začínají vnímat to hezké a mazlivé a přitažlivé a začínají mít schopnost si hrát a reagovat na příjemné věci - tyto děti, když se jim člověk normálně nevěnuje, tuto schopnost nezískají a údajně je to nezvratné, nedá se to později napravit. Takže děti se budou dlachnit v dětských domovech, aby byly pro dětské domovy prašulky, protože za každé dítě je bodík a přidělená částka a pak je v osmnácti vykopnou, nepřipravené, nevybavené pro normální život a hlavně neschopné dát lásku vlastním dětem.
Možná to vidím zjednodušeně, ale myslím, že takhle nějak to jde.
A myslím, že i s knihou od Edit to tak trochu souvisí, i když ne úplně... Edit píše o týraných dětech v adopci nebo pěstounské péči, jestli se nepletu, to je zas jiná.

14 Vendea Vendea | E-mail | Web | 27. září 2012 v 9:26 | Reagovat

Už jsem o té knížce kdesi četla, dokonce je napsaná na seznamu věcí, které si podle penízků postupně kupuji. Díky tvému článečku jsem ještě zvědavější ;-)

15 Janinka Janinka | Web | 27. září 2012 v 15:10 | Reagovat

[13]: Přesně to si myslím a lépe bych to nenapsala, sama jsem zjistila, že co dítě nedostane od rodičů do dvou let, jako by nemělo...

[14]: Super, a jak dlouhý je ten seznam? :-D

16 BenyD BenyD | E-mail | 17. ledna 2017 v 9:28 | Reagovat

I found this page on 16th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it is not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Simply search for:  pandatsor's tools

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama