Říjen 2013

Poloviční ochutnávka a prosba

25. října 2013 v 8:25 | Janinka |  Tvoření - ostatní
Nastává den B - bordel, blázinec, Bohnice, mírnější formou řečeno den S - stěhování. Musela jsem si sem neplánovaně akutně na chvíli odskočit od krabic, pytlů a popelnic, nebo by mi předčasně hráblo. Na to, že se máme zítra stěhovat a ještě včera nebylo v koupelně umyvadlo, sprchový kout, v kuchyni kachličky, v bytě odpady a správně zapojená elektřina a na podlahách lišty, je má panika zatím podezřele v mírné fázi. Ale když se nebudu ozývat déle jak měsíc, vězte, že jsem to nejspíš neustála a opravdu to byl den B. Dost remcání, je to jenom párkrát za život, pevně věřím, že mě z "nového doma" dostanou, bude-li mi přáno, až za pár desítek let už jenom nohama napřed Smějící se.

Falešný patchwork jsem musela jako uklidňovací metodu na nějakou dobu hodit za hlavu, nebo spíše do krabice, protože bych v tom bordelu stejně nic nenašla, v době předstěhovací mi ale přišlo do cesty nemocné dítko a já, protože jsem nemohla do práce, tak měla čas na ilustrace do druhého dílu Pohádek pro kulíšky. Snad se prckům budou líbit, těm našim tedy moc, Matýsek mi komentoval každý obrázek Usmívající se. A tak vám přináším poloviční ochutnávku...


...a zároveň mám na vás prosbu - na vydání terapeutických pohádek pro miminka a jejich rodiče chybí už jen necelé tři tisíce a do konce sbírky zbývá pár dní. Můžete-li pomoci, bude vám spousta lidí nesmírně vděčná, není-li to ve vašich silách, velmi pomůže i sdílení tohoto odkazu :


Vřelé díky všem! Usmívající se

Dort z "pičvorku" :)

13. října 2013 v 10:42 | Janinka |  Patlám dortíky
To vám takhle jeden oblíbený bloger Malkiel frfňal, že to je na mém blogu furt samý "pičvork" a nic, co by dráždilo chuťové buňky. A to vám na to takhle jedna neméně oblíbená blogerka Mengano vtipně reagovala, že mám těm žroutům udělat dort z "pičvorku". A tak těm dvěma vděčím za to, že tenhle šílený slepenec vznikl, nebýt jich, nikdy by světlo světa nespatřil. Obzvláště ale děkuji fantazii Mengano, protože mě napadne ledasco, ale na tohle bych nepřišla ani v nejdivočejších snech Smějící se.

No a teď to, co se mi píše už hůře. S hotovým výsledkem nejsem spokojená ani trochu, marcipán, kterého jsem se potřebovala před stěhováním zbavit, se po rozmrazení nechoval úplně kamarádsky a naprosto odmítal spolupracovat. Nebo je tu ještě varianta, že jsem prostě střevo a neměla jsem svůj den. Abych to tedy shrnula, raději se vrátím k tomu "opravdovému" falešnému pachworku, kde se místo neposlušného marcipánu a krému používají neméně neposlušné stuhy a špendlíky. Mno, alespoň, že chutnalo.

Dortík vánoční koule ála falešný patchwork Smějící se


Falešný patchwork - svícen podruhé...

12. října 2013 v 13:58 | Janinka |  Tvoření - vánoční
...aneb jak může pořádný bordel za další Janinkovský nápad...Usmívající se


To se vám má tak. Poslední dobou jsem více nervózní, než bývá obvyklé a okolo žaludku mám takový divný pocit. I když "divný pocit" asi nebude to správné slovní spojení pro "Do zadele, to nedáme, asi budu zvracet, já uteču!"

Nezasvěcení by tyto symptomy mohli připisovat těhotenství, zasvěcení možná tuší, že to vše má příčinu v neúprosně se blížícím stěhování. Ačkoliv se snažím, aby naše domácnost vypadala a fungovala v rámci možností normálně, volně přeloženo to znamená, že všechny krabice a nový nábytek je obestavěn po obvodu všech místností, tedy tak, aby se jimi dalo projít, sem tam se najdou záškodníci, kteří mi to chtějí mermomocí překazit. Třeba náš druhorozený, který měl nutkavou potřebu se ve školce skamarádit s nějakou bakterií, takže abych ho měla doma nemocného na očích, musela jsem, chtě nechtě, rozložit naší prehistorickou sedačku v obýváku, která mi ukousla notný kus prostoru. Do toho, díky báječnému teplotnímu spínači ignorujícímu náš byt na severní stranu, se přestalo v domě topit, v ložnici se opět udělala plíseň a objevili se ti hnusní brouci. A tak teď spolu všichni tak hezky bydlíme v obývacím pokoji, který neplesniví, kde žádný hmyz není a kde je největší teplo. A také kde je momentálně nejméně k hnutí, protože se sem nastěhovaly i hračky z pokojíčku Smějící se.

Jak zvýšit návštěvnost blogu? Pomocí špendlíků!

4. října 2013 v 17:02 | Janinka |  Myšlenkovo-pochodová
Možná to zní jako naprostá ptákovina, ale v mém případě je tomu skutečně tak. Malé upozornění - tento článek je skrznaskrz chvastounský Smějící se.

Po skoncování s blogem o dementních sousedech, který vzal po roce za své poté, co se odstěhovali, jsem chvíli tápala, kam své znovuzrozené stránky směřovat. Nakonec jsem si řekla, že založit blog na něčem, co umím, je docela rozumné řešení a tak příšlo na řadu hraní si s písmenky a o něco později i tvoření. V začátcích mi šlo hlavně o "pochlubení se" a o zvěčnění mých dílek, lhala bych, kdybych tvrdila, že jsem neměla radost z ohlasů, že se mé tvoření líbí. Postupem času se mi ale začaly kupit dotazy, obzvláště ohledně techniky falešný patchwork a protože mailů a zpráv nebylo málo a já jsem nebyla schopná jednotlivě odpovídat, napadlo mě, že bych mohla zaplnit "díru na virtuálním trhu". A že byla veliká, vždyť i já jsem své patchworkové výrobky vyráběla jen podle obrázků, které jsem nacházela po všem možných internetových, převážně zahraničních, čertech.

Tak tedy začaly vznikat mé první návody, které si začaly nacházet své první tvořílky. Časem se díky oné "díře na vrituálním trhu" staly mé postupy stále vyhledávanější a nyní se díky nim návštěvnost mého blogu pravidelně před Vánocemi a Velikonocemi zvyšuje o několik set procent, za což vděčím hlavně vyhledávačům, na kterých jsem své stránky registrovala. Nebudu vám tu hrát divadlo, že mě netěší, že téměř celá první stránka Googlu je po zadání hesla "Falešný patchwork návod" zaplněná články mými. Taky to cítíte? Jako by tu něco... smrdělo? Smějící se

Vyhledávače měly také na svědomí dáreček, který ale se špendlíky neměl nic společného a který mi byl nadělen o loňském Štědrém dnu. Ovšem pokud jsem si myslela, že článek o skládání ubrousků na vánoční stůl s návštěvností 1100 během tohoto svátku je můj blogový vrchol, hluboce jsem se mýlila. Díky tlačítku "To se mi líbí", které jsem u svých článků povolila s nástupem své "Fejsbůkové éry", se vám může stát, jako mně letos, třeba toto...


Logicky vyvozuji, že tvořivé osůbce s mnoha dalšími tvořivými přáteli se zalíbil můj článek s patchworkovým návodem a tlačítková šuškanda se rozjela na plné obrátky. Trvalo čtyři dny, než se vše vrátilo do neinfarktového normálu, ovšem první den a 4700 návštěvníků mi z paměti už nikdo nevymaže. A za to vám díky!

Ale aby to nevypadalo, že jsem jen vytahovačka žvejkačka (a tak jo, jsem Smějící se), vězte, že veškeré mé tvoření bylo dělané s láskou. Případná vyšší návštěvnost je více, než milá, o tom není třeba pochybovat, ale zcela jistě není na prvním místě a ani jsem za tímto účelem stránky nezakládala. Pro mne je nesmírně důležitá zpětná vazba, vážím si čtenářů, kteří se na mé stránky vrací pravidelně, se kterými se znám tak, jako kolikrát ani ne se sousedkou odnaproti a ke kterým chodím i já na kukandu. Vážím si každého komentáře, každé zprávy, každého e-mailu. Na každý dotaz se snažím srozumitelně odpovědět a každé prosbě vyhovět, i když to někdy trvá, páč nejsem chobotnice Smějící se. Ale to poděkování, které pak příjde, věřte-nevěřte, vážně zahřeje.

A proto vám všem - blogovým přátelům, fanouškům patchworku, tvořílkům či náhodně zabloudivším posílám virtuální poděkování a přání, aby se vám u mně líbilo a vždy jste si našli kousek toho svého. A to přáníčko patří tak trochu i mému blogu, protože zanedlouho oslaví třetí narozeníny a opustí tak roztomilá batolecí léta. Takže ještě jednou - díky vám všem! Usmívající se