Zneužívání hypnózou a další obludnosti

3. srpna 2014 v 13:36 | Janinka |  Tchýněstory
Táborová šou pokračuje, asi budu brzy potřebovat odbornou pomoc aneb vy(b)lejvání srdíčka i mozkovny potřetí.

Další šílený výplod mé tchýně tedy spatřil světlo světa. Pro další vývoj této situace se jen čekalo, až se vrátí naše dítko z tábora, protože nás na magistrátu čekal společný "výslech". A tam už jsme jen znechuceně poslouchali a vysvětlovali...

Dle informací, kterými nás paní z úřadu zásobila, započala tchýně svojí záchrannou akci u státní zástupkyně. Ta jí na její historku buď skočila, protože to byla známá jejího přítele, nebo se jí chtěla zbavit a tak jí odeslala na oddělení sociálně právní ochrany dětí. Paní z odboru se původně touto záležitostí nechtěly vůbec zabývat, nicméně tchýně trvala na tom, že má ohlašovací povinnost, že toho chce využít, že už má sepsanou stížnost a že hodlá, mimo jiné, podat trestní oznámení. To jí naštěstí dámy rozmluvily a když se rozpovídala, nevěřícně na ní zíraly. Skutečně sekta?


Protože se každý podnět, který se týká "násilí" na dětech, musí prověřit, vydaly se dámy z úřadu na tábor. Profesionálně se infiltrovaly mezi děti a vydolovaly z nich informace tak, že si ničeho nevšimly. Nic závadného nezjistily, dětem se na táboře líbilo a jediné, co je prudilo, byly ranní rozcvičky. V tom s nimi opravdu soucítím :-). Podle zážitků a fotek, které byly na stránky tábora denně přidávány, byly všechny děti vysmáté a v pohodě. Takovýto závěr ale tchýni nestačil a trvala na tom, aby tam jely ještě jednou a vyslechly prvorozeného osobně. Paní to odmítly s tím, že neshledaly nic závadného, kromě toho jí také sdělily, že její oznámení, které chtěla prezentovat jako anonymní, anonymní být nemůže, protože se jedná o konkrétní dítě a že musí informovat zákonné zástupce, tedy nás. S tím zřejmě tchýně nepočítala, netušila, že budeme zvaní na úřad a že se dozvíme vše, co o nás sepsala ve stížnosti druhé, kde se opravdu rozjela ve velkém a po jejímž přečtení začaly mít paní na úřadě podezření, že tchýně není duševně v pořádku.

Nového jsme se ve stížnosti ohledně tábora dozvěděli pouze to, že tchýně po konzultaci s jednou ze svých dcer (má jen jednu...) dospěla k názoru, že díky svému letošnímu Harry-Potterovskému zaměření tábora je velká pravděpodobnost, že je tento tábor nejen sektářský a plný šikany, ale že tam jsou děti ovládány hypnózou a pod jejím vlivem zneužívány, jako byla prý v dětství pod vlivem hypnózy zneužita ona. A ačkoliv se na úřadě řešil původně tábor, neváhala na nás v dopise naházet špínu v rovině osobní, která s tím neměla nic společného. Víte, kdyby to bylo něco, co by byla pravda, čertila bych se a vztekala, ale třeba bych se chytla za nos a něco si z toho vzala. Jenže všechno, co napsala, byly bez výjímky lži, mít jí po ruce, věřte mi, že bych jí v tu chvíli buď ublížila, nebo bych minimálně sáhla do své peprvné slovní zásoby. Jó, cikán Ferens, to byla škola! Kdyby se zavíralo za vulgarismy, asi bych, díky jeho "lekcím" dostala doživotí. Vařila se ve mně krev, jeden výmysl za druhým, které ani neměly reálný základ, tchýně vycházela pouze z jedné, jí viděné či prožité informace, ale celá skládačka jí unikala. Což ke svým ulítlým dedukcím vlastně ani nepotřebovala, byla spokojená, že jí to do sebe všechno tak pěkně pasovalo.
Nejvíce mě ale z těch všech nesmyslů ála obviňování a shazování zranilo asi to, že jí "nemusíme" a že s ní nekomunikujeme. Já jí totiž vážně měla ráda a léta mezi námi nebyl žádný problém. Nerozumím tomu. Jak tohle dokáže říct po tom všem, co jsme spolu všichni zažili, po tom, co jsme se snažili, aby byla spokojená a šťastná? Když si vzpomenu, jak jsem jí na každé oslavě patlala bezoříškový minnidortík, aby se jako těžká alergička neudusila, zlámala bych si raději obě ruce. Jo, jsem svině. Hodně naštvaná svině. Nejhorší na tom je, že historku, jak jí nemáme rádi, šíří kolem sebe jako mor a já vůbec nechápu, k jakému účelu tahle lež slouží a co se z toho ještě vyklube.

Do spisu jsme nemohli nahlédnout a protože nevíme, jestli nás paní z úřadu nechtěla chránit před něčím ještě horším a neřekla nám tak úplně všechno, požádali jsme o nahlédnutí do spisu, na které teprve čekáme. Celý spis, včetně jejích dopisů, pak bude sloužit odborníkovi, který snad pomůže rozklíčovat, zda je opravdu nemocná, nebo úzkostná, nebo Bůh ví vlastně co. Polovičák mě připravil na to, ať se raději obrním, protože to, co se nejspíše dozvíme dalšího, bude ještě horší, než doposud.

Po nás přišel na řadu "vyslýchaného" prvorozený. Od návratu z tábora jsme s ním vůbec o babičce nemluvili, nechtěli jsme, aby byl jakkoliv ovlivňován, kdyby případně něco z toho byla náhodou pravda. Babiččina pomluva, že je prvorozený uzavřený a špatně komunikuje s okolím a rodiči, naštěstí pravdou nebyla, paní z úřadu od táborových vedoucích zjistila, že je to hodný, milý a slušně vychovaný kluk (dmula jsem se pýchou) a že vůbec nevybočuje z řad ostatních dětí, akorát se míň pere (explodovala jsem :-)).
Nejvíce nás ale asi zajímalo, proč, podle tchýniny verze, před ní náš syn utíkal, že jí nemůže nic říct a že s ní nemůže mluvit. Nedokázali jsme si vysvětlit, proč by to dělal? O to překvapivější byla verze prvorozeného. Při návratu z výletu ho na parkovišti odchytil a čapl za rameno přítel tchýně (ano, onen známý státní zástupkyně, který je, jen tak na okraj, násilnický psychopat, který na to ale má papíry a cpe do sebe tuny léků) a zařval "Tady ho máš!". Babička se synka zeptala, jak se má, on odpověděl, že dobře a že už nemůže mluvit a musí jít. Nevysvětloval jí proč - že díky jejímu zdržení má před sebou od ostatních dětí už velkou mezeru a potřebuje jí dohnat. A právě tohle byl nejspíše okamžik, kdy tchýně usoudila, že vnuka musí ze spárů sektářského tábora, kde děti šikanují a hypnotizují, "zachránit".

A dál už to všichni znáte. Tchýně se neomluvila, protože je pevně přesvědčená, že nemá za co a dál úspěšně šíří lži, jako třeba tu, že jí je líto, že o nás řekla na úřadě některé věci, ale že za to nemohla, protože to z ní vytáhla sociální pracovnice. Což o to, lítost by se cenila. Ale pouze v případě, kdyby na onen úřad nenaklusala už připravená s tím hnojem nakydaným na papíře...

Pokračování? Pokud neskončím v poutech, někdy určitě. Dnes s k nám totiž chystá.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hana Hana | 3. srpna 2014 v 13:54 | Reagovat

Janinko, hluboce s Vámi soucítím-je to peklo. Ještě štěstí, že za Vámi stojí Váš manžel, protože jednoho by to určitě složilo. Nejhorší na tom všem ale je, že úřady prošetřují a prošetřují zbytečnosti a výmysly chorých mozků místo aby se zabývaly podstatnými věcmi.Bohužel. Držím palce a pevné nervy přeji!!!!

2 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 3. srpna 2014 v 14:09 | Reagovat

To je děs. :-( Při této příležitosti se mi vybavuje replika z komedie "Čtyři vraždy stačí, drahoušku" z úst herce Jana Libíčka: "Někdy mě tak napadá, že vražda nemusí být vždycky až tak nemorální". :D

3 VendyW VendyW | E-mail | Web | 3. srpna 2014 v 14:27 | Reagovat

Tvůj polovičák ba asi měl zajistit doma všechny, nože, sekerky, bejzbolový pálky, hole, nunžaky, střelné zbraně a jiné věci které se dají použít jako zbraně, aby jsme se dočkali rozuzlení tohoto vcelku velmi nepříjemného případu. Já vím, zlehčuju to,  a kdyby to nebylo tak smutné tak by se člověk i zasmál, ale vím že vám oběma do smíchu není....a držím palce ať to všechno dobře dopadne.....

4 Vendea Vendea | E-mail | Web | 3. srpna 2014 v 14:45 | Reagovat

Kafčo začíná být čím dál silnější a já můžu jen popřát to nejsilnější brnění, které najdeš, protože to vypadá na dlouhé lokte a notnou dávku trpělivosti. Jak už jsem někde kdysi napsala: Lidská blbost nezná meze, všechno ví a všude vleze a tady je to tedy umocněno ne na druhou, ale přímo na desátou! Upřímně doufám, že úřednický šiml bude mít víc koleček než paní tchýně a vše dopadne dobře. Držte se ♥

5 Cervenej_cudlik Cervenej_cudlik | E-mail | Web | 3. srpna 2014 v 16:08 | Reagovat

Je to síla :-(  

[3]: Já bych asi v tomto případě zajistila spíš dveře.

Ještě, že máš doma podporu, přeji pevné nervy. Je mi také líto kluků, je to škoda vlastně přijít o babičku. Babičky mají rozmazlovat a být oporou a ne dělat tohle. Snad to celé dopadne jak nejlépe bude moct.

6 Ajka Ajka | E-mail | Web | 3. srpna 2014 v 16:59 | Reagovat

Jen podezření? Já bych to viděla tak, že opravdu není duševně v pořádku. Možná u ní propukla schizofrenie, ty bludy by tomu nasvědčovaly.
Držím palce Jani :-)

7 Sugr Sugr | Web | 3. srpna 2014 v 17:46 | Reagovat

Je fajn, že máš za spojence manžela, vlastně syna matky, jen já Janinko podobné příhody slýchám od kolegyň v práci takřka denně, nemají lepší tchyně... O_O

8 Jana Jana | 3. srpna 2014 v 18:39 | Reagovat

Janinko tohle je fakt síla. Nemám slov... Držím moc palce ať to dopadne nejlépe jak to jen jde a přeju pevné nervy.

9 Andri Andri | Web | 3. srpna 2014 v 19:06 | Reagovat

Jani, ani neviem čo povedať. Drž sa a drž ruky za chrbátom, ale ako pozerám na čas, návšteva zrejme prebieha, alebo prebehla...
A rovnako držím palce, aby ste veci vyriešili v prospech rodiny.

10 Robka Robka | E-mail | Web | 3. srpna 2014 v 20:19 | Reagovat

Šílené.... Vypadá to na duševní chorobu, pokud tchyně předtím byla normální a dobře jste spolu vycházely. Snad se všechno vyřeší a přijde se na to, z čeho jí tak přeskočilo - určitě by měla navštívit psychiatra. Přeji hodně sil.

11 Kerria Kerria | Web | 3. srpna 2014 v 22:32 | Reagovat

S některými lidmi je těžké vyjít. Můžeš se snažit sebevíc, stále budou hledat chyby a obviňovat ze schválností. Znám to, musím tomu čelit už 40 let.
Doufám, že jsi návštěvu ve zdraví přežila.
A co se týče dortu, my včera měli malou opožděnou rodinnou oslavu. Upekla jsem dort a všichni mi ho pochválili, jen jeden člověk měl připomínky snad ke všemu ;-)

12 Jája Jája | E-mail | Web | 4. srpna 2014 v 8:49 | Reagovat

Jani, moc držím palečky aby vše dobře dopadlo, opravdu je duševně nemocná, co lidí dohání k šílenství určitě i ty sociální pracovnice, já měla tchýni zlatou, zato moje matka byla podobná naubližovala se mě i mým dětem dost i s nevlastním otčímem, ještě že se s nimi nemusím scházet...hezký den :-)

13 renuška renuška | Web | 4. srpna 2014 v 11:51 | Reagovat

No potěš, graduje to tedy opravdu pořádně. přidávám se k ostatním a přeji pevné nervy, přiberte do party klidně i lišku, čápa, myš, zajíce ... zkrátka ať je vás víc, protože pak se nebudete bát vlka nic. Předpokládám, že zástupci státních institucí, které jsou tímto nesmyslem dotčení, mají zdravý rozum a vidí, že bláboly jedné nešťastné paní se nezakládají na pravdě a jsou jen její fantazií. A doufám, že brzy dojde k vyřešení a uklidnění nervů Tvých i těch, jichž se tenhle potíž dotýká a které asi i pořádně bolí ... :-/

14 Janinka Janinka | E-mail | Web | 4. srpna 2014 v 14:20 | Reagovat

[1]: Mockrát děkuji, můj polovičák je mi neskutečnou oporou a jen se modlíme, aby se nestalo něco dalšího - jak nás upozornili na úřadě, je prý velká šance, že se to bude opakovat - asi to bude znít strašně, ale doufám, že si najde jinou oběť.

[2]: To je. Vražda by měla v naší situaci naprosto opačný účinek - tchýně má svojí fanouškovskou základnu a tudíž by z ní byla světice. Ještě větší, než doposud :-).

[3]: Kdepak, nezlehčuješ. Kdybych si z toho nedělala legraci, tak asi zešílím :-). Návštěva dopadla podle očekávání - ve vší slušnosti, ale s chladným odstupem.

[4]: Děkuji ti :-), úřednický šiml byl naprosto v pohodě a doufám, že to tak bude i nadále a tak jen tajně doufám, aby i psycholog, ke kterému se chystáme, měl všech pět pohromadě.

[5]: Moc ti děkuji :-). Kluci babičku neviděli dva měsíce, teď se na ně přišla podívat a naštěstí to proběhlo v pohodě. Akorát má tchýně smůlu v tom, že starší ví, co se děje - dokonce za mnou přišel, že se mu nelíbí, že nás "nemá ráda", ale je - kluky - jo, byl u toho fakt roztomilej :-).

[6]: Bludy zřejmě zdědila po babičce, jen nevím, jestli to byla přímo schizofrenie. Snad nám to paní psycholožka pomůže rozklíčovat a příjde na to, kde je zakopaný pes :-).

[7]: Je mi strašně líto každé snachy nebo zetě, kteří mají podobný osud. Já to musím ze sebe dostat alespoň tady, v písmenkách, protože to pořád nemůžu pochopit, víš?

[8]: Mockrát děkuji, už jsme si nervy obrnili :-).

[9]: Děkuji ti, návštěva to přežila, byla jsem překvapivě slušná, ale odměřenost by se dala krájet :-).

[10]: Děkuji ti :-). Ona psychiatra nikdy nenavštíví, jediné, co chtěla, byla návštěva psycholožky, tak nám nezbývá doufat, že to nějak rozluští a nesedne jí na lep...

[11]: Myslím, že by měl existovat zákon, který by takovýmto lidem nařizoval slepit nebo zašít pusu.
Já přežila, návštěva taky. A to jsem přitom měla v ruce věci jako pilku a kladivo, protože jsme její návštěvy využili k dodělávání restů na bytě :-D.

[12]: Taky jsi to, holka, neměla lehký, o to horší to je, když je to vlastní máma... Mockrát ti děkuji, budeme se snažit, aby to všechno dopadlo dobře pro všechny strany :-).

[13]: Bolest už docela otupěla. Paradoxně mi v tom pomohly další bláboly mé tchýně, kterými se mě hluboce dotkla, protože se týkaly našeho čtyřleťáka. Tudíž spíše, než nějaké bolení, převažuje hodně zdravé nasrání :-D.

15 Sugr Sugr | Web | 4. srpna 2014 v 16:58 | Reagovat

[14]: to víš, že to chápu Janinko, že se potřebuješ vypsat alespoň tady, když nemáš kolem sebe 8 kolegyň se stejnými problémy, nebo-li když si tím procházíš teprve prvně v životě! ;-) Některé ženy to zažívají dokonce dvakrát, tedy pokud se znovu vdají - to musí být terno! :-D

16 Sugr Sugr | 4. srpna 2014 v 17:00 | Reagovat

Nevím jaké rady si z komentářů vybereš, ale moje jedna známá, která má muže patriarchu a despotu se začala řídit heslem: "jedním uchem dovnitř a druhým ven!" Kupodivu se začala cítit výborně, co kdyby jsi to také zkusila? ;-)  :-)

17 Janinka Janinka | E-mail | Web | 4. srpna 2014 v 17:44 | Reagovat

[15]: Šmarjápano, to máš kolem sebe ale echt koncentraci příběhů s tchýněma, já mám to (ne)štěstí, že v práci ani okolo nikoho takového nemám, to bude asi ten hlavní problém se vstřebáváním :-D.

[16]: Touhle radou jsem se řídila celý život, ale tohle prostě úplně vypustit nešlo, obzvlášť, když se do toho zatáhly děti. Nicméně teď jsme v pohodě a pokud chce, abychom všichni šli k psychologovi, klidně tam půjdeme, třeba jí tam pomůžou, ačkoliv si myslí, že odborníka potřebujeme my :-).

18 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 4. srpna 2014 v 18:33 | Reagovat

Jo, když má někdo papíry na hlavu, tak přes to vlak nejede. Ani lokálka.

19 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 4. srpna 2014 v 18:38 | Reagovat

Čím dál víc se přikláním k názoru, že je psychicky nemocná. Asi bych to horko těžko rozdýchávala, v případě, že by si na mušku vzala dítě. Máš můj velký obdiv, že to stále zvládáš. Jen ji prosím neubližuj, nestojí za to z těchto důvodů:
1)tvoje děti potřebuj svoji maminku
2)tvůj polovičák zase svoji manželku
3)v lochu by ses utrápila a ustýskala p své rodině
A navíc, mám tě ráda a chyběla bys mi (nám všem) :-)  :-)  :-)

20 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 4. srpna 2014 v 18:52 | Reagovat

Jsem trojnásobná tchyně- u jedněch 27 let, u druhých 24 a třetích 2 roky- vlastně se dá říci o 4 víc, už před svatbou a mohu říci, že jsem nikdy nezasahovala do jejich života ve zlém, ba vlastně ani moc v dobrém. Jsem taková sváteční tchyně, zajímám se jen o to, jestli je jim dobře, něco nepotřebují a hotovo. Ta paní se nemá o co zajímat? Nudí se? Přece nemůže chtít, aby bylo vše po jejím? Každý má svůj život.  Janinko, nenech si to líbit, řekni jí slušně ale důrazně, že do vašeho života se nemá míchat. Jste normální rodina, pokud bude slušná bude vítána, jinak ať se nezlobí, ale je to váš život, vaše manželství, vaše děti...

21 Mike Mike | Web | 4. srpna 2014 v 19:24 | Reagovat

.....to už se normálně ani nedá číst tohleto. Opravdu šílené histroky, myslím, že by tchýně potřebovala něco čím by se zabavila (nevím, třeba výroba perských koberců) a neměla potřebu řešit všechno jako v telenovelách.....

22 Týna Týna | Web | 4. srpna 2014 v 20:10 | Reagovat

Jani omlouvám se, jelikož tady řvu smíchy nad Vašimi formulacemi, nicméně pokud to jako opravdu není povedený humor pak Pán Bůh s Vámi, tohle bych já asi nepřežila (respektive nepřežila by to ta tchyně...) Jestli ono u Vás neplatí: Tchyně a uzený jsou nejlepší studený...mimochodem tchyně je asi psychopat a skončí v léčebně...

23 Pavlína Pavlína | 5. srpna 2014 v 15:55 | Reagovat

Jejkote. Tož takovou tchýni jsem měla první. Druhá mi byla hodně blízko, měla jsem ji raději, než svou matku.

Zdá se mi být duševně nemocná. Poutá na sebe i celé okolí pozornost, aby byla zajímavá. A je příkladem typicky zlého člověka. (Jeden takový už dostal co proto i na jednom blogu.)

No, chodit kvůli primitivní bábě po sociálkách není žádný med, ale nenech si tím zkazit život. Jenže na druhou stranu, musíš myslet i na své děti. Jednou mohou být ohroženi i tví synové, problémy mohou gradovat.

Říká se, že Pánbůh nás má všecky rád  (a já dodávám - a kdo by točil zeměkoulí, kdyby blbců nebylo) :-D

Jinak:
Psychopati jsou bez svědomí. Trvale a nenapravitelně. Neomlouvají se a nikdy nenapravují škody. Pokud něco naprosto pokazili, nejprve se (uraženě) stáhnou a následně se pokusí z celé situace vylhat. Že za to mohly okolnosti a kdokoliv jiný, jen ne oni. Tam, kde by zdravého člověka fackovala hamba, tam je psychopat povznesen, stále lehce nad věcí. Bezostyšně konstruuje minulost dle vlastní fantazie. A ve svůj prospěch.

Na pomoc bych si opravdu pořídila odborný posudek od psychiatra, následně řešení právnické osoby - tzn. co přesně s tím můžeš dělat a jak ti kdo s tímhle pomůže (jaké instituce). Vzhledem k tomu, že zřejmě ještě nejsou tví kluci nad 18 let, bude se jimi zabývat sociálně právní ochrana dítěte a můžeš žádat absolutní zákaz přiblížení.

24 Pavlína Pavlína | 5. srpna 2014 v 16:12 | Reagovat

[23]: A držím ti palce a přeji pevné nervy :-D

25 Vendy Vendy | Web | 6. srpna 2014 v 14:29 | Reagovat

Tak tohle vyznívá ještě hůře než minule. Obávám se, že tu opravdu bude hrát roli duševní nemoc, možná ještě v ukočírovatelné fázi.
Tu štrapác, co jste měli, ti nezávidím. O to hůř, že předpokládáš aspoň nějakou lásku k dětem, coby od babičky. Vlastně, ona ta láska k dětem nechybí, tchyně si myslí, že jsou ohrožené a ochranářsky rozepíná křídla (a zobák). Akorát že s tím ochranářstvím nadělá víc škody než užitku, nehledě, že s podobným přístupem může i vyděsit děti.
Kontrola sociálních pracovnic na táboře - ony to asi musely udělat, nemohly opominout žádnou možnost. Ale dobré je, že samy viděly, jak se věci mají a viděli, že děcka jsou tam naprosto v normálu (včetně tvé ratolesti). To bude možná šikovné dobrozdání v případě, že tchyně zkusí dál vířit vody, oni když zjistí, že stížnosti jsou neopodstatněné, tak budou laxnější.
Tchyně by vážně potřebovala vyšetření a léky, ale problém je, že se pro to musí rozhodnout i sama.
Tobě, Janinko, přeju pevné nervy. Mysli na své prťousky, na svou drahou polovičku a zkus to rozdejchat. Tchyni milovat nemusíš, a snést ji s chladnou zdvořilostí, to už dokážeš.
Ale toho psychologa nebo psychiatra bych doporučila, už proto, aby případně neohrožovala děti. :-?

26 Janinka Janinka | E-mail | Web | 6. srpna 2014 v 15:38 | Reagovat

[18]: Si říkám, jestli to není škoda.

[19]: Děkuji ti, je to od tebe moc milé, taky jste mi, tady na blogu, přirostli k srdci :-).
Co se týká dětí, kdyby se mi snažila mluvit do výchovy, pobrala bych to. Ale o to tu vůbec nejde, je mi ouzko z toho, co je schopná o nich říct :(.

[20]: Růženko, ty jsi dokonalá tchýně! :-) Říkám si, jestli ona ta má není taková, protože nemá žádný koníček, třeba ty bloguješ a evidentně tě to baví a něčím naplňuje...
Mantinely budeme muset nastavit, jakým způsobem, to se dozvíme až od psychologa, který jí snad nějak rozebere.

[21]: No jo, zrovna jsem v komentáři výš psala, jestli to nemůže být tím, že nemá žádný koníček 8-O.

[22]: No vůbec se není za co omlouvat, snažím se do článku vnést alespoň špetku humoru, protože jinak bych se z toho zbláznila :-D.
Co se týká tchýně - nezbývá, než čekat, co se dál vyvrbí 8-O.

[23]: Pro Boha! Po přečtení druhé části komentáře mě po dlouhé době opravdu polilo horko, protože tenhle odstavec sedí do tečky přesně ???. Jsem z toho trochu vedle, protože pořád tak nějak připouštím, že by to mohla být jen přílišná úzkost...
Myslím, že už jsem se docela obrnila a navíc mám ohromnou podporu v polovičákovi, jen čekáme, jak se tohle všechno vyvrbí. [24]: Děkuji, budu se snažit :-).

[25]: Tohle přesně říkal manžel - že paní z úřadu, pokud by tam přišla někdy v budoucnu s dalším výplodem, by na ní určitě koukaly jinak, než poprvé, protože by věděly, co za patálie způsobila. Takže alespoň něco pozitivního na tom je.
Co se týká vyšetření - máme dohodnutého psychologa, který se to pokusí nějak rozluštit. Tak jako tak, s léky nebo bez nich, bojím se svěřit jí děti bez dozoru někoho jiného. Nechtěla bych ani domýšlet, co by se mohlo stát, kdyby jí ruplo v bedně a začala být přesvědčená, že se s námi děti nemají dobře :-?.

27 Vendy Vendy | Web | 7. srpna 2014 v 22:08 | Reagovat

[26]: Doufám že to dopadne dobře, Jani, a že bude nějaká cesta, jak věci zlepšit.

28 Macin Macin | Web | 19. srpna 2014 v 14:52 | Reagovat

Já bych jí do bytu vůbec nepouštěla, byla bych jak myška a čekala až odejde.Smutné čtení.

29 Janinka Janinka | E-mail | Web | 20. srpna 2014 v 8:34 | Reagovat

[27]: Díky ti, Vendy.

[28]: Nevím, jestli by mi to za to stálo, vrátila by se buď s policií nebo s papírem od soudu 8-O.

30 Janula Janula | 27. srpna 2014 v 22:57 | Reagovat

Vlastně to tu už všichni řekli, jen bych opakovala už řečené. Nejlíp to vystihla Pavlína (23). Možná je dobře, že do toho zatáhla úřady. Vy ji nemůžete donutit k léčbě, ale úřady ano, pokud zjistí duševní poruchu. Psycholog je dobrý první krok, ale léky může stejně předepsat jen psychiatr. Zaujala mě zmínka o příteli tchýně. Možná i odtud vítr fouká?
Obdivuji, jak to dokážete s grácií ustát. Neztrácejte glanc a nervy, tchýně za to asi opravdu tak docela nemůže - když předtím byla "normální".

31 Janinka Janinka | E-mail | Web | 1. září 2014 v 19:17 | Reagovat

[30]: Bohužel tomu tak není. Úřady nemohou člověka donutit k léčbě, pokud nespáchal trestný čin. Kromě toho se to úřady nedoví, protože lékař nesmí výsledky vyšetření nikomu sdělit.
Mockrát děkuji, snažím se, ale někdy mi to s tou grácií moc nejde :-D.

32 Nartaya Nartaya | E-mail | Web | 1. října 2015 v 11:14 | Reagovat

V něčem mi maminka polovičáka připomíná naši intrikářskou babičku, která nejdříve rozhádala své děti, udržovala je roky ve vzájemné nenávisti. Má tři děti. Jenže při svém intrikaření byla tak krátkozraká, že nemyslela na to, že jednou zestárne a bude je potřebovat všechny, aby se domluvili, co s ní bude dál. Psala jsem o tom na svém blogu a jsou to příspěvky smutné, jelikož nyní není snad ani cesta ven a babička nám skončila v jakémsi domově...
Ty lži, to kopání kolem sebe... a teď člověk neví, zda to má svádět na duševní nemoc nebo je to jen taková hra té lhavé  osoby... Jenže kdo pak má s takovým magorem vydržet a vůbec vycházet???

33 Janinka Janinka | E-mail | Web | 1. října 2015 v 13:50 | Reagovat

[32]: Tak na to se k tobě skočím podívat, až bude chvilka. Ale podle toho, co tu píšeš, myslím, že je to opravdu duševní nemoc. Oni ti lidé na první pohled vypadají a cítí se úplně normálně a proto je těžké je odhalit, popřípadě přesvědčit je i okolí, že to tak je.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama