Březen 2015

Velikonoční tvoření s dětmi - Netradičně

31. března 2015 v 17:39 | Janinka |  Tvoření - s dětmi
To vám takhle jednou jdu, když mě v obchodě cvrnkne do nosu krabice. Tedy, nebylo to zrovna do nosu, ale do nohy, protože se válela na zemi, ale i tak to bolelo! No a v té krabici byla spousta holčičích malovátek na nehty za úžasnou výprodejovou cenu pět káčé. Troufám si tvrdit, že všechny dámy zabořené v krabici si laky pořizovaly za účelem, ke kterému většinou bývají určeny, to jenom Janinka musí mít zase něco extra. V momentě, kdy laky uviděla, přesně věděla, že je použije na velikonoční tvoření s potomky. Je pravda, že to u nás během patlání bylo chvílemi jako ve feťáckém doupěti, ale přežili jsme všichni bez úhony Usmívající se.

Konečně jsem mohla zužitkovat bílá plastová vajíčka, která mi doma ležela několik let ladem...


Matka s dcerou, co mě serou

25. března 2015 v 19:48 | Janinka |  Tchýněstory
Aneb jablko nepadá daleko od stromu...

Už to vypadalo, že rubrika Tchýněstory pomalu spěje ke svému zdárnému konci a že tu budu psát achavý článek o tom, jak se všichni zase milujeme a jak se náš vztah vrátil do zajetých kolejí. Pravda, kolejím sem tam zrezivěly šrouby, takže ty teď nevypadají jako "mám tě ráda", ale spíše jako "snesu tě vedle sebe, aniž bych si myslela cokoliv o tvé vraždě, případně prdeli".
A jak jsem si tak pomalu chystala smuteční řeč k této rubrice, v nečekaný moment vše ozářila jiskřička naděje, že by tomu tak nemuselo být. Tedy, ona to nebyla jiskřička, byl to středně velký zážeh z plamenometu.

Jak pejsek s kočičkou pekli dort

21. března 2015 v 17:29 | Janinka |  Patlám dortíky
To se vám takhle jednou, když Janince zbyly kousky piškotového těsta, krému, ovoce a barevné potahové hmoty, ta dobrá žena rozhodla, že udělá tuze velkorysé gesto a všechny ty dobroty předhodí své drobotině. No dobrá, nebyl to ani pejsek, ani kočička, ale prvorozený s druhorozeným. A taky ten dort nepekli, páč Janinka si své duševní zdraví cení měrou velikou a k celé výrobě děti nepustila. Ono totiž úplně stačilo, že si polotovar pěkně, po svém (s maličkou pomocí), opatlali...

Pididort by se svým zaměřením dal rozdělit na tři části. Prvním tématem byli hadi...


Pro čtyřkolkáře...

17. března 2015 v 19:38 | Janinka
Tenhle dortík byl mou dvojnásobnou premiérou. První "poprvé" bylo, že jsem se nechala ukecat a udělala dort na zakázku. Tedy, ukecat není to správné slovo, abych byla přesná, bylo to ukecání doplněné o jemné šimrání prstíkem po mém rameni. Tomu prostě nešlo odolat Smějící se.

Na druhé "poprvé" už tak pyšná nejsem, stalo se mi něco, co ještě nikdy ne - nepodařilo se mi zvěčnit celý dort tak, aby byl koukatelný. Dort jsem dokončila v devět večer a předávala ho v sedm ráno, kombinace blbého světla a nemocného aparátku tak způsobila, že vám z něj předkládám pouze kousky.

Virtuálně posílám všem čtyřkolkářům! Nebo traktůrkářům...
Pokud by někdo nevěděl, kdo je čtyřkolkář, nechť čte ZDE Smějící se.


Do útrob Země

12. března 2015 v 19:00 | Janinka |  Blejskavá
Edit 8.3.2016 - Pro případné hledače ceckovníku - zde určitě nenajdete to, co hledáte. Chcete-li se dozvědět o ceckovníku něco bližšího, přečtěte si prosím pozorně tento článek. Děkuji :-).


Jak říká můj polovičák, některým záležitostem se musí dát čas "uzrát". Je fakt, že několik měsíců nepřidělané madlo v naší šatně už značně přezrává, ale v principu má pravdu. Dnes tedy dozrál čas na zpracování obrázků z letního výletu a na malou fotoexkurzi do podzemí naší matičky Země, nebo chcete-li do jejích vnitřností, neboť nic jiného mi návštěva Bozkovských jeskyní nepřipomínala Usmívající se.
Před vyjevenými turisty jsme nasadili čepice, šály a rukavice (nás, horaly, nic nepřekvapí! Smějící se), průvodce nám olepil foťák samolepkou "jakože zaplaceno" a šlo se...


Žitava - město náhrobků

5. března 2015 v 20:47 | Janinka |  Žitava a okolí
Moje duševní rozpoložení je dnes v takové pohodě, v jaké by byl kněží v místnosti plné pasáků. Náhrobky tak dnes budou docela cajk.

V Žitavě je najdete rozesety po celém středu města, ani není třeba moc hledat. Většina z nich se datuje do 17. století, některé jsou tak ošlehané, že jen díky fantazii příjdete na to, co přesně se na nich nachází. Další omáčky okolo snad ani není třeba...


Zelený čuně

1. března 2015 v 17:53 | Janinka |  Patlám dortíky
Já do lesa šla lovit jélený
měla jsem špatnou mušku
odneslo to prase zélený
sežrat ho dalo fušku!

A ne, vážně jsem nic nepila! Smějící se