Květen 2016

Prádlík a Fuseklík

21. května 2016 v 12:50 | Janinka |  Mým kulíškům :)
A je to tady. Po skřítkovi Botníčkovi se v naší domácnosti objevili další dva. Jeden se v lumpárnách vyrovná Botníčkovi a možná ho i předčí, protože je to skřítek velice soutěživý, druhý je zase mazlík k pohledání. A jak to vím? No to se vám má tak...

Začaly se nám nenápadně ztrácet ponožky, občas jsem se jich po vyprání nemohla dopočítat. Všichni okolo mi říkali, že to je určitě pračkou, která vcucne ponožku do prostoru pod bubnem a až prý nám jednou pračka odejde do elektro nebíčka, budeme vědět proč. Hahaha. Prý pračka! Po zkušenosti s Botníčkem jsem moc dobře věděla, že to je jenom chlácholivé vysvětlení pro veřejnost, že to není samo sebou a že v tom bude nějaká skřítkovina. A taky že jo. Prádlík.

LEGO dort

16. května 2016 v 13:56 | Janinka |  Patlám dortíky
Hrůza mě jímá, jsem lemra líná. Dortíkopatlací rubrika byla nakrmena naposledy v září a od té doby chuděra strádá hlady. Na svojí malou obhajobu mohu snad jen říct, že obvyklý únorový dort pro polovičáka byl odložen na neurčito (rozuměj na příští rok), neb se kvůli řádícím bacilům žádná oslava nekonala. A březnový dort či pididortíky pro tchyni už nějaký ten pátek nevyrábím a ani tak činit nehodlám, maximálně tak ještě oříškový/pistáciový/malinový či jakýkoliv vyrobený z dalších stovek alergenů, po nichž se tchyně dusí a otéká jako ropucha. Ale to byla jen taková malá bezvýznamná rejpavá vsuvka, protože tchyně zase rozjíždí kotle a mně tohle ulevení si udělá náramně dobře.

Ale zpět k rubrice - dnes její trápení končí, protože jí nakrmím dalším dortem, který byl tentokrát s láskou spatlán pro druhorozeného, dnes šestileťáka. Jako vždycky, dort není podle mých prvotních představ a mé kritické oko zaplakalo, ale troufám si říci, že Matějovi byly nedostatky úplně šumák :-).

Z důvodu výšky dortu bylo nutno přeorganizovat a přestavět vnitřek lednice. Manžel si tento postoj pojmenoval jako
"Panáček na hanbě" Smějící se.


O2 arena

10. května 2016 v 10:21 | Janinka |  Myšlenkovo-pochodová
...aneb desatero postřehů a tipů návštěvnice koncertu v O2 areně:

1) Jedete-li na akci autem a vyberete-li si k zaparkování parkovací dům a ne parkoviště (je to celkem jedno, v obojím platíte dvě stovky), dorazte alespoň 2,5 - 3 hodiny před začátkem a zaparkujte v přízemí co nejblíže výjezdu, místa tam bude dost. Ušetříte si tak spoustu kreténů a debilů pro vhodnější příležitost.

2) Lístky na koncert k sezení kupujte zásadně do prvních řad. V praxi takřka nemožné.

a) Budete-li sedět po stranách dál od pódia, váš vykroucený krk bude cokoliv, jen ne vděčný.
b) K blokování výhledu na pódium a k lehkému nasrání vám postačí mírný předklon vašeho souseda.
c) Máte-li místa nahoře (a umělec nebude mít za zády velkoplošnou obrazovku) uvidíte leda ho... houby. Tímto zdravím osazenstva VIP salónků, kteří z koncertu měli houby na druhou Smějící se.

3) Dámy, jste-li s průvodcem, držte se ho za ruku a v žádném případě se nepouštějte. Je totiž velice pravděpodobné, že v tom mumraji budete po chvilce nepozornosti držet za ruku někoho jiného. Mnou adoptovaný pán měl naštěstí pochopení. Jeho paní asi ne.

Panbuch a sníh

3. května 2016 v 19:38 | Janinka |  Dětskýma očima

Další cesta ze školky a další inspirativní rozhovor, který vás přesvědčí o tom, že Panbuch není v nebi jen od toho, aby tam tomu šéfoval, čučel na telku a pil pivo, ale že tam přeci jen taky něco dělá. A u toho lemtá to pivko.

Sněží a mrzne. V horách běžná jarní dubnová/květnová situace, která nám stojí maximálně za pozdvihnutí obočí, případně za suché "ty vole, to zase budu ráno muset škrábat".

"Matýsku, už je mi jasný, jak to má Panbuch s dětma i jak se to má s deštěm. Když takhle hezky chumelí, nevíš náhodou, jak se v nebi vyrábí sníh?"
"No jasně, to je jednoduchý. Normálně tam má Panbuch mixér, do něj rozkřápne vejce a ušlehá sníh. Jako ty, když děláš doma koláč."
"Aha." Slova na chvíli došla, neb jsem si vyrábění sněhu představila. "A jak to pak zařídí, aby ten sníh padal dolů?"
"Maj tam trubky, kterýma to jde k andílkům. A ti to pak házej dolů, jeden hází sníh a jeden vločky."
"Ale sníh a vločky je to samý, ne?"
"Není. Jeden hází sněhový koule a druhej ty vločky."
"Tak to bych asi nechtěla stát zrovna tam, kde padaj ty sněhový koule."
"Já taky ne."

Dokonalá nebeská manufaktura.