Střevo básnické

Společník

7. března 2017 v 20:23 | Janinka

Jsem gentleman ze silikonu
háv můj je v šedobílém tónu
největší poklad svůj skrývám v tmách
pečlivě nacpaný v kalhotách

Sušené lístky voňavého čaje
přenesou nás do ceylonského ráje
Čajová lázeň hřeje jak kamínka
(občas mi z kalhot uteče bublinka)

Těší ji, že nepije sama
krásný vztah vznikl mezi náma
Oběma nám ke štěstí stačí
zelené thé s ovocem dračím...

Andělka

28. dubna 2016 v 10:55 | Janinka
Jednou takhle při pondělku
přes tlustou zeď kamennou
zírala jsem na andělku
s tváří šedozelenou.

Co tak civíš, milé dítě?
Budíš tady veselí!
Za barvu zpuchřelé nitě
můžou deště kyselý!

Dítě z kamene

19. listopadu 2015 v 13:23 | Janinka

Projevy plamenné
zurčení pramene
slýchávám

Větvovím sevřené
do mlhy halené
jsem dítě z kamene

Bytosti ztrápené
životem zhrzené
vídávám

Kapkami zkrápěné
vůněmi zmámené
jsem dítě kamenné

Jsem dítě kamene

Kmotřička

14. listopadu 2014 v 18:57 | Janinka
Za oknem tančí svůj valčík vichřice
Nám krásně teplo je
V rohu sednice
bolavá kolena zahřívá z kamen
veselý rozverně laškovný plamen

Zubatá za dveřmi kosu si klepe
Srdce však stále si v svém rytmu tepe
Poťouchlá kmotřička tiše se směje
"Tak ještě chvíli.
Dokud plamen hřeje"

Růžový brejle

26. března 2014 v 16:06 | Janinka

Růžový brejle

Brejle mi spadly z očí,
byly to brejle růžový.
Docela mě to točí,
mám pocit krávy jalový.

Brejle jsem někde ztratila,
roky držely pevně.
Dřív bych pro ně snad vraždila,
teď dala bych je levně.

Dala bych je i zadarmo,
kdybych ty brejle měla!
Slušná jsem byla nadarmo,
růžový zákal měla...

Já léta byla tak milá
(husa přesněji řečeno).
Společnost naše je shnilá
a já blbá jak vemeno.

Zmizely brejle růžový,
dřív slza by mi ukápla,
teď najít ty dvě skla snový
na místě bych je rozšlápla!

Autozadek

5. ledna 2013 v 9:05 | Janinka

V létě, při cestě z Petřína,
svádět chtěla mě mašina,
zadeček na mně špulila,
k tomu se divně culila...

"Děvče, jsi krapet ojetá
a možná trochu popleta,
mě víc, než holky okatý
berou spíš chlapi svalnatý..."

"Pardon, voči moc neslouží
dík soli v zimě, vod louží.
Jsem jenom blbá reklama
s vypuštěnýma gumama.

Já tady na svou půlkáru
zvu kolemjdoucí do báru,
mý vočiska jsou majáky
pro štamgasty a pijáky...

Tak jednu na mně, paninko!
A usmějte se malinko,
nemusíte se o mně bát.
Přijďte se zjara podívat!"

Když myši šeptají

10. prosince 2012 v 20:49 | Janinka

Šeptá tiše táta myší
z křesla ve své tajné skrýši:
"Maminko, to je krásný den,
copak té Velké provedem?"

Šeptá tiše, když to slyší
od sporáku máma myší:
"Velká dnes dře do úmoru,
vrhneme se na komoru!"

Šeptá tiše dítko myší
z pokojíku v tajné skrýši:
"Co kabely jí překousat?
Nahraná je bez TV/SAT!"

Šeptá tiše děda myší
který trochu špatně slyší:
"Já bych si dal dnes k obědu
dva plátky sýra na medu!"

Veverka v montérkách

1. listopadu 2012 v 11:22 | Janinka
Než začnete číst, ráda bych vás předem upozornila, že ačkoliv by to tak mohlo vypadat, báseň nevznikala pod vlivem žádných omamných látek ani za přítomnosti alkoholu, neb v lednici je místo něj mléko a bar v obývací stěně sice praská ve švech, ale ne obvyklou barovou náplní, nýbrž pohádkovými DVD. Mé skromné tajné přání, že by eventuelně něco ostřejšího tekutého do naší domácnosti přibylo, byla velmi rychle pohřbeno, protože mě všichni o narozeninách obdarovali bonboniérami. Ale abych nekřivdila, jedna byla s koňakem Smějící se.

Báseň je splněním třetího zadání (téma Modrá veverka) Netradiční soutěže, která potrvá až do Vánoc a kterou pro své čtenáře připravila blogerka Lucerna Usmívající se.

Jo, a nesmějte se. Zkuste si něco vymyslet s modrou veverkou Smějící se.

Trilobit

21. října 2012 v 17:24 | Janinka
Já mám doma trilobita!
Co říkáte? Že jsem cvok?
Že jsem asi pěkně zlitá?
Nebo že mám nervů šok?

Tak já přidám další sloku...
Za to, že nemůžu pít
oblíbenou sklenku moku,
může právě trilobit!

Při mé cestě do marketu
je můj krásný skromný sen
(plenit fernetu paletu)
tenkým hláskem přerušen.

Epes rádes MENU :)

7. července 2012 v 19:38 | Janinka

Za barem II #7: Veršované MENU
Zadání sedmého kola najdete na stránkách Mléčného baru ZDE :).

Pekelný úkol, pekelné vedro, pekelně znavená mozkovna, pekelný výsledek... Smějící se

Chod první - Knedlíčková polévka

Každý vám to o nás poví,
my jsme kluci polívkoví!
Zelenina a knedlíčky,
porce masa a nudličky.
Polévka nej ze všech je ta,
když v ní zůstane lžíce stát!

Masochistické hrátky dopravce

6. března 2012 v 15:53 | Janinka
MHD
-
masochistické hrátky dopravce


Pan řidič si srandu tropí,
venku třicet, on však topí!
Okna nejdou zas otevřít.
Já posílám ho za to v řiť...

Důchodkyně svojí holí
do mne buší. Au, to bolí!!!
Loktem strčí, nohou dupne,
na sedadlo hbitě hupne.

Spokojeně pomlaskává,
zbytky jídla vyšťourává,
protézu na odiv dává.
Začíná mě bolet hlava...

Přeji vám...

23. prosince 2011 v 21:55 | Janinka

Přeji vám...

Vánoční svátky v klidu a pohodě,
lásku, štěstí a hodně zdraví.
Absenci pocitu "žaludek na vodě"
(malý panák možná to spraví :)).

Hercule Poirot

23. listopadu 2011 v 18:24 | Janinka
Hercule Poirot

Puntíčkář a hnidopich knírkatý.
Gurmán. Na hlavě mírně plešatý.
Zdvořilý, elegantní Belgičan.
Ješita. Vcelku ale milý pán.

Detektiv roztomile kulatý,
zloduchům šlapající na paty.
Bohužel nevyniká rychlostí,
jeho jsou buňky šedé předností.

Záchodové strašidlo

12. listopadu 2011 v 23:02 | Janinka

Na záchodě na mně zírá...
...je to možné? Kýho výra!
Strašidlo velké jak díra
vykousaná v kousku sýra.

Zírá hezky od podlahy
(doma máme staré prahy,
lakované a dřevěné),
šmírák je to, a né, že né!

Roky na nás takhle civí
(ten práh jen tak nezplesniví)
pohledem svým moc děsivým.
Upřímně, já se mu divím...

Jak se z dýně stala svině

22. září 2011 v 20:58 | Janinka
Řeší problém mladá dýně.
Její oranžová tchýně
hubou mele jako v mlýně
kolo - hlučně, pořád, líně.

Z domku naší mladé dýně
uječený zní hlas tchýně.

Prolezlá je celá červy,
nic nedělá, ruce v klíně,
dýnštinou však vládne plynně.
Stará mladé drásá nervy.

Mílí mí hosté...

10. srpna 2011 v 15:00 | Janinka
Za barem #37: Poezie pro čekající hosty
aneb
"Proč k nám nikdo nechodí?? Smějící se"

Majdalence

17. července 2011 v 21:06 | Janinka
Za barem #14: Slavnostní proslov
aneb
"Zase jsme se rozrostli!"

Najdi díru ve vesmíru

17. června 2011 v 21:54 | Janinka
Máš-li v rozum ještě víru
najdi díru ve vesmíru
(o dost vetší, než je v sýru)
černou nebo červí díru.

Až ji najdeš, dej mi vědět,
na zadku už nechci sedět,
na blbouny z vlády hledět,
a budoucnost vidět bledě.

Tohle žití (či nežití?)
ať nastrkaj si do řiti.
A potom šupky na šití,
ať nejde se ho zbaviti.

Pozdravuj v Pekle!

13. dubna 2011 v 19:45 | Janinka

Pozdravuj v Pekle!


Zpočátku jsem se vztekala,
zoufala si a plakala
proklínala, na blog psala
ptala se a litovala.
Jako dlaždič nadávala.

A pak?

Lucifer v kozačkách, aneb jak díky čůrací pauze půjdeme všichni do Nebe...

7. dubna 2011 v 22:36 | Janinka

Lucifer v kozačkách
aneb jak díky čůrací pauze půjdeme všichni do Nebe...


To si takhle Lucifer
pro kořist jel na sever.
Prý nějaká královna,
co tvrdí, že je rovna
samotnému Satanu.
"Cha chá, však tě dostanu!"
chechtá se ten pekelník.
"Stačí mi na tebe mžik!"

Když se s pytlem na zádech
vracel vrchní čertů všech
zpátky domů do Pekla,
tak ta ženská utekla!
Čert čůrací pauzu měl
a na svůj lup zapomněl.
Královnička fikaná
ztrapnila tak Satana.

Marťani a uzený

6. února 2011 v 11:28 | Janinka
Miliardářovy dětičky:
My chceme vidět hvězdičky!
My chceme je dost zblízka vidět
a ne ze Země na ně civět!
Za nima letět do vesmíru
a vidět černo černou díru,
objevit marťany zelený
(můžou bejt ale i červený),
co na hlavě tři oči mají
a divnou řečí povídají.
My chceme s nima kamarádit
a na planetě jejich řádit!

Grepulák

26. ledna 2011 v 21:24 | Janinka
Grepulák

Máme doma zlobily,
angínové bacily,
děťátko mi skolily,
potřebuju posily!

Vyhlásili jsme jim válku,
Hrrr na ně, náš grepuláku!

Budeš na ně hodně zlej?
Moc se s nima nepárej,
vitamínama jim dej,
zadek řádně nakopej!

Perníkový přání

20. prosince 2010 v 7:54 | Janinka

Co k životu je třeba, možná i víc,
dávno už mám.
Přesto je jedno přání, a to patří,
přátelé, vám.

Štědrý den prožijte s rodinou v klidu
a pohodě,
večer přeji uniknutí prskavkové
nehodě.
...

Místo ksichtů smajlíky

16. prosince 2010 v 10:43 | Janinka

Krásná Vánoční hvězdičko
musím si vylít srdíčko
mám jedno malé přáníčko

Ať dál mám svou intuici
až zas půjdu po ulici
a ten co nemá v palici

Ufňukaná

20. listopadu 2010 v 13:14 | Janinka

Ufňukaná

Sedí, fňuká a má zlost,
být dospělý je prý fajn věc,
kdo vymyslel tenhle skvost,
kdo vypustil z úst tenhle kec?

Chlupatomalé Devětiden(n)í

20. listopadu 2010 v 13:14 | Janinka


Tak tady to máš! :)

Saň

20. listopadu 2010 v 13:12 | Janinka
Na dovolené hlavinka odpočívala. Nebo spíše chtěla, ale znáte takové to "celý týden nebudu nic dělat..." Pchááá...
O inspiraci není nouze, tak tady je jedna malá - však vy víte o kom...
Moje básnické a spisovatelské střevo je poněkud slepé, talent jsem neměla po kom podědit (na rozdíl od mého muže, óóó jak mu závidím), tak prosím o shovívavost...

Hřejivé slovo...

20. listopadu 2010 v 13:09 | Janinka


Hřejivé slovo


Byl to tak dlouhý den
těší se na spánek
ospalý, unaven

Stačí jen chvilička
a k zemi kácí se
nevinná sklenička

Chvíli se kutálí
než ji muž zastaví
ozve se zpovzdálí

Z pokoje jiného
o poschodí níže
něco moc divného

Ach zní to nemile
babizny starý hlas
zaječí DÉÉÉBIIILÉÉÉ

S úsměvem přejde jen
omezenost lidskou
přec nezkazí mu sen

 
 

Reklama